Správný ajsekář neodjede do zahraničí bez PPT prezentace o své domovině, bez národní vlajky a národního nápoje. Správný ajsekář taky neodjede bez důkladné přípravy na kulturní šok. A správný ajsekář si taky nenechá jen tak něco diktovat, takže jsem se na všechno z toho suverénně vybodla. Teorii kulturního šoku jsem pro sebe shrnula větou "bude to prostě jiný", její aplikaci pak souvětím "tak kuš a užívej si to, dokud si tě tu nechají". Jako bonus jsem si přidala otřepané "expect unexpected" a "enjoy the unexpected". V praxi se mi to báječně osvědčilo. Nicméně po třech a půl týdne mi to nedalo a začala jsem studovat materiály, které jinak používáme na přípravu praktikantů před výjezdem, abych zjistila, jestli jsem na tom psychicky na tom správném dně a jestli jsem třeba nezapomněla být z něčeho šokovaná. No samozřejmě že ano, měla bych vykazovat o něco víc psychických symptomů. Uklidnilo mě, že vykazuju aspoň některé symptomy fyzické (zvýšená potřeba jídla a spánku). A začala jsem se analyzovat. Akomodaci praktikuju v míře omezené, což je fajn, adaptaci se pilně věnuju od začátku, což je taky fajn, na asimilaci tu budu příliš krátce. Jíst hůlkami je rutina, čunčit kolem talíře (aspoň v okruhu 20 cm, ale radši víc) už taky, nemluvím o prostorové orientaci v městském provozu (jezdí se tu vlevo). Jinak k dopravě - místní byli už první týden mého pobytu šokovaní, když jsem měla odněkud přijet sama na ofis a nejenže jsem se neztratila, ale zvládla jsem cestu sama bez toho, aby mě někdo navigoval po telefonu. Natož když jim řeknu, že vím kde je sever a že Mainland of China je na pevnině za New Territories. Mají mě za génia :-)). Kantonštinu se učím, kudy chodím, momentálně pracuju na zvládnutí výslovnosti slova "gau" natolik, abych dokázala s dostatečnou přesností odlišit významy "devět", "pes" a "něco tak sprostýho, že mi to ani nepřeložili". Na konec každého druhého anglického slova přidávám po vzoru místních "ar" (čti jako naše "á"), na konci určitých slov se ovšem může objevit i "lah" ("lá"). Větu "are you sure?" čtu "á jů šů-á?", už to umím zakňourat skoro tak naléhavě jako Beatrice. Namísto "oukej" pak říkám "oukchejlá", na což je zase přebornice JacSo. Do telefonu jsem se naučila říkat tázavě "wai", tedy něco jako "uají?". Místo "yes" používám už zcela bezmyšlenkovitě "yes-ar", tzn. "jesá". Mluvim tedy jako idiot, jím jako čuně a chodim vlevo. Těšíte se na mě?
P.S.: Shánim matroš o reintegraci.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
5 comments:
Reintegration-lah? OKe-lah! :) temito prvky me uz taky malem nakazili zdejsi malajci a mnozi lide z APGN obecne. Muzu ti poslat nejaky session output z OPSka, ale nevim jestli to bude neco platne;)
Nemuzu ti neodepsat na tento post-lah. Koukam-lah, ze nasledne v Prague-lah si budem vsichni rozumet-lah:))
Taky tu jezdi vlevo, mluvi jak cunata, ach tak Hoch-English:)) Dokdy budes sruvivovat v HK? Ja jen, jestli te potka jeste obdobi destu? Bacha na to,me uz to skolilo s chripkou!
pa, posilam pozdravy nekolik set kilasku vychodne:)
Paja
Čau-lah Pájo-lah :-)), hurá, konečně někdo v mém časovém pásmu, íííííí!!! Budu tady do konce září. Ptala jsem se, kdy tady mají období dešťů, a řekli mi, že právě teď: venku je už měsíc slunečno a jezdíme na boat tripy. Ale možná to zakřiknu a teď v srpnu se to zkazí, kdo ví...jinak přeju hodně trpělivosti s "kokroučema" (švábi mi přijde hnusnější slovo, tak ho neříkám), taky občas na nějakého narazím, ale naštěstí jen večer na ulici.
jo btw ten sever zjišťuješ podle lišejníků na podezdívkách mrakodrapů??:)
Jirka: nikoli. Stačí si přečíst nějakou rýpavou poznámku na blogu a zjistit, odkud vane vítr.
Post a Comment