Abeceda

Abych dodala příspěvkům společného jmenovatele (jsou poněkud nahodilé - ej, jaký to český výraz pro "random"), rozhodla jsem se je uspořádat podle abecedy a nazvat souslovími snad důvtipnými, ale to posuďte radši sami.

AA - Absolute addict
Ceny jsou v Hong Kongu zhruba na stejné úrovni jako u nás (nominálně :-)). Jako správný budgetista vyhledávám výhodné nabídky a slevy a tak někdy vláčím domů množství plechovek Campbellovy zeleninové polévky, osm mangových jogurtů (na kterých jsem beztak závislá), rodinné balení rozinkových sušenek a dva pakly papírových kapesníků (co kdyby mě přepadla klýma - rýma z klimatizace). Mezi mé závislosti se řadí kromě těch zatracených rozinkových sušenek taky cokoli s mangovou příchutí (frčí tu asi jako u nás jahoda), ovesné housky, švýcarské Alpen Müsli (Cyrus: "What´s elpn? What´s m... eh, m..., eh... mesli?"), nově se u mě rodí závislost na mléčné čokoládě Lindt, která stojí jen 11 dolarů, což je 50% ceny všech ostatních čokolád a já ji mám přitom zdaleka nejradši (muhehe, na mně ty tržby netrhnete) a taky na knedlíčcích z rýžové mouky plněných vepřovým masem a zelím. Ty mám tendenci si naštelovat do lajny a sešňupnout. Ale dělat to nebudu, protože jsou moc horký.

BB - bestiální bezpečnost
Abych se dostala na WC (resp. z WC zpátky do kanceláře, když si to přečtete v opačném sledu), musím vyjít z kanceláře klasickými dveřmi, vzít si klíč na recepci, projít dveřmi s elektronickým kódem, projít jedněmi protipožárními dveřmi, projít druhými protipožárními dveřmi, odemknout dveře u WC a zavřít za sebou petličku. Safety first. A díky bohu za pevné svěrače.

CC - cajzl civí
Na JCI/AIESEC office zavítal největší hlavoun všech hlavounů sdružujících potenciální mladé hlavouny - prezident mafie zvané JCI. Pro ajsekáře: něco jako PAI. Pro neajsekáře: něco jako tajemník OSN :-). Naše ajsekářská prezidentka Beatrice pojala jeho návštěvu velmi prestižně a napsala nám již dva dny předem, ať si nezapomeneme sundat džíny a vzít na sebe něco jako "business casual". Vzpomněla jsem si na to v onen den v tramvaji těsně před výstupem u ofisu. Na sobě džíny, sandály a tričko střihu letního, zejména v oblasti průdušek. Co teď? Ztratit hodinu cestou pro oblečení a zpátky? Zmizet, až prezoš zavítá na ofis, pod záminkou, že jsem zbloudilá turistka a s ajsekáři nemám nic společného, jen jsem si tu u nich rozložila svačinu, comp a papíry? Nakonec jsem se rozhodla čelit situaci drsně a prostě ji nějak přežít. Celý den se do práce sjížděli vystrojení ajsekáři a já si připadala jako čím dál větší sklerotik, čím dál větší ignorant, čím dál větší anarchista...a pak se objevila prezoška Beatrice. Dorazila na office v rockerském tričku, džínové minisukni a pantoflích. V momentě, kdy vkročila a uviděla řádně oděnou většinu, zařvala cosi jako tu anglickou nadávku na S a vzápětí si začala rvát vlasy (čímž své rockerské vzezření umocnila), nicméně na jakékoli převlékání bylo pozdě. Obě jsme prezentovaly inovativní pojetí stylu "business casual" se vší hrdostí a napochodovaly před pana prezidenta v letních modýlcích. Pózovaly jsme s úsměvem na fotkách vedle kravaťáků, třásly si s prezošem pravicí a vypadaly svorně jako trubky :-). Nicméně pan prezident, zjevně spokojen s elánem a pracovitostí hongkongské mládeže a s obsahem mého výstřihu, jehož skenování věnoval asi 30% času návštěvy, přislíbil i nadále plnou podporu AIESECu Hong Kong a neopomněl dodat, jak si cení přítomnosti mezinárodních prvků v našem pracovním kolektivu (úsměv mým směrem). Přítomný Kanaďan vypnul při této poznámce hrdě hruď, já se raději jen zazubila. Mládí vpřed.

DD - deník dí:
"With Hong Kong's excellent transportation facilities and the PRD's high productivity, together we can develop into a logistics hub to link the Mainland with the world."

EE - echt eklhaft (to ee by možná stačilo samo o sobě)
Sprcha - zdánlivě neškodné a krotké zařízení, na které si člověk zvykne už odmala a nečiní mu pražádné potíže se v ní ráchat, cachtat, klouzat nebo mýt. Ale to bych nebyla v Hong Kongu, aby v tom nevězel nějaký háček. Už při prvním sprchování na MC bytě se mi zdálo divné, po chvíli dokonce prudce nepříjemné, že ať kroutím pákou na kteroukoli světovou stranu včetně "do zdi", nemění se teplota vody. Což by nebyl takový problém, kdyby ze sprchy neproudila voda co se týče teploty ne sice úplně ledová, ale tak neférově, slibně skoro-vlažná. Mýt se v ní je ovšem odporné. Tak jsem se asi týden sprchovala se zaťatými zuby, za nimiž se hromadily tím pádem nevyřčené nadávky. Ve volných chvílích jsem tajně studovala plynový ohřívač vody, který ukazoval neustále maximální výkon. Hm, tady na té straně je všechno v pořádku, to teda nevim nevim...že by došel plyn v zásobníku? Nebo nějaká porucha? Těžko říct. Ale ostatní si nestěžují...chudák ohřívač tady jede na plné pecky a já jsem prostě jenom rozmazlená a neumím si vážit vlažné vody. Tak. S tímto vysvětlením jsem se spokojila další týden a něco. Včera jsem vlezla do sprchy těsně po Phoebe a málem jsem omdlela. Ze sprchy tekla teplá, slovy teplá, opakuji luxusně teplá voda...ovšem za pár sekund odtekla a já zůstala stát jak opařená (kéž by). Vrhla jsem rychlý pohled na ohřívač vody - nastavení se nezměnilo. Opět jsem začala šaltovat pákou, vůbec žádný výsledek. Nadávky už si začínaly drát cestu skrz zaťaté zuby. Po marném boji jsem se potupně osprchovala ve vlažné vodě. Napadaly mě přitom věci jako - OK, Phoebe je z Asie, nejspíš tady mají nějaký grif na to, jak rozhicovat ohřívač. Nebo že by byla díky čínským předkům geneticky předurčena k tomu, aby jí tekla z kohoutku teplá? Blbost na blbost. Ale já fakt nevim. Doteď nevim a netušim. Vedu zápas s vlastní hrdostí. Ale možná se přece jenom někoho zeptám.